Je dům ze slámy levný?
Může být i nemusí. V České republice nelze (aspoň dosud) z legislativních důvodů stavět samonosné slaměné stěny (jak se staví běžně např. v USA). Vždy je nutné mít jinou konstrukci, ze dřeva, cihel, oceli, která bude mít nosnou funkci. Sláma pak má funkci tepelně izolační, staticky výplňovou. V celkovém rozpočtu stavby není podíl izolace zásadní i přes láci slaměného balíku oproti běžné izolaci například z minerální vlny. Výslednou cenu neovlivní tolik použití slámy jako takové, ale způsob jakým je použita a způsob realizace stavby. Malá pracnost při vhodně zvolené konstrukci a podíl vlastní práce cenu domu znatelně sníží. Díky výborným izolačním vlastnostem slaměných balíků lze snadno dosáhnout parametrů nízkoenergetických a pasivních domů a mít tak velmi levný provoz domu.
Jakým způsobem se sláma při stavbě dá použít?
Slaměné balíky u nás (zatím?) nejdou použít ze statických důvodů jako nosná stěna. Důvodem je jiné pojetí stavebního práva než v USA a Británii, kde je to běžné. Slámu je tak možné použít jako tepelnou izolaci a balíky ke stavbě výplňových stěn. V Domě v Dětřichovci je sláma v podlaze, stěnách i ve střeše. Balíky jsou ve stěnách kladeny na vazbu, navzájem jsou spojovány zatloukáním dřevěných tyčí. Stěna je oboustranně pokryta pletivem a stažena propylenovým provázkem, pak je omítnuta hliněnou nebo vápennou omítkou. Stěny i strop jdou udělat i jako dřevěné panely, do nichž se balíky našlapou naležato (v hale) a dům se dá z těchto panelů smontovat během pár dnů. Podstatně se tak zkrátí doba, během které je nutné stavbu chránit před deštěm. Do podlahy a do střechy se dají balíky nebo sláma našlapat mezi trámy a zaklopit prkny nebo deskami.
Jak dlouho slaměný dům vydrží?
Domy ze slaměných balíků byly stavěny už záhy po vynálezu balíkovače na konci 19. století. Dodnes v Nebrasce a Francii stojí sto let staré slaměné domy. Stéblo slámy je složeno jako dřevo hlavně z celulózy a stejně tak vydrží i stovky let, je-li chráněno před vlhkostí a sluncem. Proto je velmi důležité navrhnout detaily tak, aby bylo zamezeno zatékání, vzlínání a kondenzace vody uvnitř konstrukce.
Bydlí ve slámě myši?
Použitá sláma musí být samozřejmě pořádně vymlácená, aby jí myši nevyhledávaly kvůli zrní. Do kvalitně navržené konstrukce se myš těžko dostane a v dostatečně staženém balíku se jí i špatně bydlí. Myši tak nejsou ve slaměném domě o nic častější než například v domě s minerální vatou. V domě v Dětřichovci myši nejsou vůbec.
Jak je to s požární odolností slaměného domu?
Slaměný balík je narozdíl od slámy volně ložené těžko hořlavý. Stěna z balíků omítnutá hlínou byla vystavena v zahraničí mnoha testům odolnosti (odkaz), které ukázaly 60 i 90 minutovou odolnost. Naše norma vyžaduje u rodinných domů 30 minut. Požární technik ovšem nemůže použít zahraniční výsledky testů, v tabulkách má jen tu volně loženou slámu. V případě domu v Dětřichovci byla navržena a realizována omítka vyztužená pletivem, která má sama o sobě požadovanou 30 minutovou odolnost, a sláma uvnitř skladby tak vyhověla.
Dostanu na slaměný dům stavební povolení?
Ano. Na dům v Dětřichovci bylo vydáno stavební povolení i poskytnuta hypotéka. Sláma byla všude uvedena. Sláma není certifikovaný stavební materiál, což ji přesto umožňuje použít pro stavbu, ale pro některé stavby financované z veřejných zdrojů může být vyžadováno použití pouze certifikovaných stavebních materiálů.
Uvažuji o stavbě ze slaměných balíků. Co mě čeká?
Používání slaměných balíků není (zatím) běžná technologie, se kterou si poradí jakákoli stavební firma. Pro stavebníka je nezbytné se s touto metodou blíže seznámit, osahat si jí, nejlépe na některém z kurzů, které jsou pořádány několikrát do roka různě po republice. Viz moje kurzy a stránky sdružení Ekodům. Stavba se slámou vyžaduje osobní zaujetí a otevřenost pro netradiční technologie, porozumění principům detailů. Zejména u stavby stěn je velký podíl vlastní práce a práce podobných nadšenců. Odměnou je velmi dobře izolovaný dům z přírodní izolací. Omítnuté slaměné stěny mají oblé rohy a “měkký” povrch. V kombinaci s hliněnými omítkami a dřevem velice příjemné bydlení!
Pro jaké stavby se sláma hodí?
Pro jakékoli. Návrh je ovšem nutné zejména v detailech přizpůsobit vlhkostním parametrům, požárním a statickým požadavkům.
Jakou slámu a jaké balíky lze použít?
Běžně se používá sláma všech druhů obilí. Sláma z rýže nebo řepky není v našich podmínkách vyzkoušena. Balíky je nutné shánět nebo si zajistit odběr už na samém počátku projektování domu. Velikost balíků se liší podle stroje, který je k dispozici, a podle rozměru balíků je dobré přizpůsobit návrh konstrukce a detailů, aby se omezilo pracné dělení a úpravy balíků. Typický rozměr je 40x50x60cm. Sláma v balících by měla být co nejvíce “zlatá”, ne šedivá, poškozená plísní. Ovšem někdy je obilí šedivé už nastojato na poli. Sláma při balíkování musí být suchá a balíky nesmí zmoknout. Mokrý balík už nevyschne a není použitelný pro stavbu. Sehnání kvalitních suchých balíků může být problém vzhledem k počasí, sezónní dostupnosti stroje a ochotě zemědělce balíkovat třeba jen část pole. Majitel domu v Dětřichovci sehnal při žních velké kulaté balíky slámy, které uskladnil v hale a pak je přebalíkoval na malé balíky. Za víkend byly balíky na celý dům hotovy a bylo možné kontrolovat jejich dostatečné stlačení. Objemová hmotnost balíku by měly být tak 90-110kg/m3, s takto staženým balíkem se dobře dělá a má ideální tepelně izolační vlastnosti.